Ve dnech 28.7. – 1.8. jsem prožila jedny z nejkrásnějších dnů letošního léta – English week, na kterém jsem byla i loni. Znovu přijela parta lidí ze Skotska <3, aby nás naučili anglicky. Já a .Putta jsme přišli již 27.7. na uvítací barbeque a znovu jsme potkali úžasné lidi, které jsme poznali loni – našeho nejmilovanějšího Stuarta nebo třeba milého Roberta, ale také velkou řadu nových lidí – Alexe, Alex (Lightnin MacQueen!) nebo Joshe. Dorazil ovšem i třeba jeden ital nebo američan.

V pondělí však začalo to nejlepší. Rozdělili si nás do tří skupin – děti, teenageři a dospělí. Zařadili jsme se jako loni k teenagerům, které vedl náš drahý Stuí! <3 Letos tu bylo ještě víc dětí, než loni. Začali jsme takovými těmi seznamovacími hrami, zahráli si daugball – neboli vybíjenou – na trampolíně, kde jsme v rozeskákané náladě zůstali a hráli další hry, náš oblíbený handball – házenou – a mnoho dalších her.

I následující dny byly rozhodně velmi zajímavý. Zahráli jsme si frisbee, podivnou hru, při které házíte botou a musíte trefit flašku, hra s názvem Meče a štíty, kde je vaším úkolem vyrazit mečem štít z rukou protivníka, hra na zombie a mnohé další. Fakt oceňuji, že během tohoto týdnu vždy hrajeme hodně zajímavých a originálních her, o kterých jsem dřív neslyšela, nebo které jsem nikdy neměla možnost si zahrát. Skotové se  nás ujmuli i za dne velkého deště, kdy s námi hráli UNO a spoustu dalších her uvnitř budovy.

Samozřejmě jsme si nejen hráli. Vždy se během dne našla chvíle anglické konverzace, kdy jsme se učili a procvičovali angličtinu. K procvičování ale dochází i během dne – dojde vám, že ve skutečnosti to vůbec není jako ve škole a že běžná konverzace s rodilým mluvčím dá dost zabrat, i když jste se angličtinu učili léta.

A pak vždy nastala vážnější chvíle. Tihle lidé jsou velmi hodní. Jezdí sem, do cizí země, všechno si platí sami, zahazují se tu s partou mladých děcek a zbavují je, nic za to nechtějí, učí je anglicky a ještě ke všemu jim kupují zmrzlinu. Tohle opravdu obdivuji. Nedělají to bezdůvodně – celá parta těch lidí totiž věří v Boha a účel jejich příjezdu je ten, aby nám vyprávěli o své cestě, jak se dostali k víře a aby nás donutili o tom přemýšlet. Jejich vyprávění byla velmi zajímavá a rozhodně stála za přemýšlení, nabízí pohled na křesťanství z úplně jiného, hezčího pohledu.

No, pak nastal hrozný den – pátek. POSLEDNÍ den! Tentokrát jsme hráli jen několik her – pak nastalo nacvičování skotských tanců! Skotské tance jsou skvělé a i když nám nikomu nijak extra nešly, byla to zábava. Pak nastalo velké focení, podepisování památníčků, předávání dárečků a vystoupení malých dětí, které se tu naučily hezké písničky – přišlo se podívat hodně rodičů.

V pátek jsme se na místo vrátili i večer a začal fotbal, na který jsme se všichni dost těšili. Hrálo se Česko vs Skotsko a my, jako správní vlastenci, jsme samozřejmě fandili… Skotsku. Miluji tu atmosféru, kdy všichni křičíme Skotsko a fandíme jak jen můžeme a i když skotové vždycky prohrají minimálně o pět gólů, nám to nevadí, protože v našich srdíčkách jsou naši skotové prostě nejlepší! 🙂 <3 Po fotbale bylo závěrečné barbeque, kde se opékalo u ohně, zpívaly se české i anglické písně a tancovaly tance, které jsme se odpoledne naučili.

Nakonec nastalo to nejhorší – loučení. Pečlivě jsme se se všemi rozloučili, všechny objali a už když jsme se otočily, cítily jsme obrovský stesk, že tyhle boží lidičky neuvidíme celý rok. Málem mě to rozbrečelo. Ale užila jsem si nádherný týden, který ve mě zanechal hromadu překrásných vzpomínek. Na zážitky, jako tyhle, se nezapomíná. <3

Nakonec se s vámi podělím o video, které vytvořila naše skotská kamarádka Alex (Lightnin) MacQueen, která je i autorkou fotek v článku. 🙂 Mě samotnou úplně dojalo, je nádherné. <3

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=YHxVDAR-AxA&w=640&h=390]