Oheň

Název: Oheň (Engelsfors 2)

Originální název: Eld
Autor: Mats Strandberg, Sara B. Elfgren
Počet stran: 635
Nakladatelství: Fortuna Teen
 
Pět Vyvolených, kteér tvoří kruh ví, že zničením Maxe to nekončí, naopak, podle všeho to byl teprve začátek něčeho mnohem horšího. Začíná nový školní rok nikdo netuší, co od něj očekávat. Ostatně, nic jiného jim však nezbývá. Mimo všech problémů se záchranou světa se navíc musí každý z dívek vypořádat se svými vlastními problémy, kterých také není málo a není to nic lehkého. Navíc do města přijíždí sama Rada, která se rozhodla dělat to Vyvoleným ještě těžší. Mimo to je Engelsfors celý vzhůru nohama a stojí zatím společenství zvané Pozitivní Engelsfors, který zřejmě tak pozitivní zdaleka není, avšak je schopný tím všechny oblouznit. Pět dívek je zcela samo proti městu plnému nepřátel…
 
Ráda jsem o hlavních hrdinkách zase četla. Poznala jsem je blíž, než v Kruhu a přestože mi v předchozí knize byly některé nesympatické, teď jsem si oblíbila všechny a ke každé mám nějaký svůj vztah. Minoo, která bývala mou nejoblíbenější hrdinkou série už jí není, ačkoliv ji mám stále ráda. Vcítila jsem se do ní, když musela přihlížet problémům mezi jejími rodičí a mnohokrát mi jí bylo líto. Stejně, jako i ostatních. Anna-Karin je zničená z dědečka, který na tom není zdravotně dobře a s její mamkou je to stále horší. Začala se mi líbit dívčina láska k přírodě, líbilo se mi, jak se seznámila se svou liškou. Předtím jsem Annu-Karin neměla ráda skoro vůbec, teď je mi vcelku i sympatická. Dále je tu Ida, kterou jsem nesnášela a ted mi přirostla k srdíčku. Odhalilo se o něco z jejího domova a já jí začala chápat. Ida se v Ohni hodně mění a myslím, že její nové já je lepší. Pak je tu Vanessa. I s Vanessou jsme prožívala smutek a zklamání a soucítila jsem s ní. Lítost byla na místě a Vanessa mi byla natolik sympatická, že jí mám snad, společně s Linnéou, úplně nejradši. I Linnéa má hodně problémů, hlavně s tátou a se sociálkou. Navíc je teď šíleně zamilovaná a zdá se, že její láska nikdy nebude opětovaná. Nebo snad ano?
Na další dobrodružství v Engelsforsu jsem se hrozně těšila. Už jsem pozapomněla, jak to vlastně s Linnéou, Vanessou, Annou-Karin, Idou a Minoo je a chtěla jsem si to znovu připomenout. Upřímně? Po pár stránkách jsem byla celkem zklamaná a četla jsem dlouho. Hrozně se to celé vleklo, nic se tam nedělo a u knížky jsem příliš dlouho nevydržela. Ale asi tak po sté stránce to začalo nabírat nový směr, najednou mě příběh bavil čím dál víc a chvílema jsem hltala stránku za stránkou. A bum – náhle konec, který byl skvělý.
Tahle kniha byla podle mě o něco slabší, než Kruhl, ale nebylo to špatné. Vážně se na třetí díl těším, mnohem víc, než jsem se těšila na Oheň a že jsem tehdy byla pořádně nedočkavá. Jsem zvědavá, jestli se závěr série pohorší a klesne ještě níž, nebo to bude absolutní bomba a konec, jaký si tato trilogie zaslouží. Doufám v tu druhou možnost. Inu, Oheň má za mě sedm hvězdiček.
rdjžtrdjžtrdjžtrdjžt
Děkuji nakladatelství FORTUNA LIBRI za poskytnutí recenzního výtisku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.