Dopisy pro Virwen – SEN 1

Áno, po dlouhé době se něco objevilo. Tentokrát to bude malý speviál jelikož to nepíše Dominick. Trochu si tedy budeme muset odpustit Dominickovy řeči o Líbě… 😀 I když… :DD
 ___________________
„Vi-Virwen… Ty vypadáš překrásně…“ vzdychl Dominick a nepestával se na ni dívat. Virwen sklonila hlavu a usmála se.
„Přišel ti můj minulý dopis? Je pravda, že jsem si s ním nedal moc práce… Ale přišel ti???“ zeptal se. Nyní Virwen kývla hlavou. „Nechceš mi něco říct? Vždy ti něco vyprávím o sobě, ale kromě toho, že jsi nejúžasnější dívka pod sluncem, toho o tobě moc nevím. Rád bych tě více poznal. Nebo mi nemáš co říct?“
Virwen pokrčila rameny a semknula rty.
„No… to nevadí. Jestli nechceš mluvit…“ zamumlal Dominick a poté se ehce usmál. Najednou se sálem, nebo kde to byli (samým díváním na Virwen si Dominick ani nevšiml kde vlastně jsou), rozlehla hudba. Byla to ale jiná hudba, než když tu na stole tančila Líba svůj otřesný tanec. Byla to krásná hudba, při které se div nerozplynuly blahem. Každý tón byl měkký a příjemný, že to hladilo v uších… Virwen vstala ze svého křesla. Dominick vyvalil oči. Ještě nikdy ze svého křesla nevstala. Nyní však popošla směrem k Dominickovi a podala mu ruku. Dominick se střídavě podíval na tu ruku a na Virwenin usměvavý obličej.
„Ty… chceš tančit?“ zeptal se trochu vystrašeně. Virwen nadšeně přikývla.
„A-ale já… neumím tančit…“ zamumlal a sklonil hlavu k zemi. Virwen se ale jen zářivě usmála a kývala havou směrem k sálu.
„Jak myslíš…“ přisvědči nakonec Dominick, když se mu vybavila představa, že by mohl tančit se svou vysněnou… Proto ji uchytil za ruku na to jí dal ruku kolem pasu. Náhle ucítil příjemný závan tepla, když se ona dotkla jeho ramene. A už začali tančit. A přestože Dominick tančit neuměl, šlo mu to hladce. Jako by jeho i Virwen přenášela melodie ke každému pohybu, jako by je nadvznášela. Dominick zavřel oči, tak to bylo snazší. Brzy se však ukázalo, že ani nemusel, jelikož v sále zavládla úplná tma a on viděl jen Virweniny oči. A rty… Zhluboka se nadechl a pak… pak se to prostě stalo.
„Dominicku…“ zašeptala medovým hlasem. Než ale stačila říct něco víc, všechno začalo mizet v bílém světle. Dominick se probudil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *