Dnes jsem měl tu schůzku s Líby sestrou. Lekl jsem se, protože byla té potvoře dosti podobná! Ale když jsem se jí podíval do obličeje, zjistil jsem, že si zas natolik podobné nejsou, to jsem sei oddechl. Vlasně si v obličeji vůbec podobné nebyly. Dobře, maličko. To stačí. Řekl jsem Líně, že mám v úmyslu Líbu zabít a ona znovu souhlasila, že mi velmi ráda pomůže. To jsem byl rád. Pak začala vymýšlet nejrůznější teorie. Několik jsme si jich sepsali.

1) Pozvat ji do zoologické, náhle zmizet na záchod, ale ve skutečnosti dojít ke slonům, vzít slona, sednout si na něj, vrátit se k Líbě, říct jí, ať si sedne, jít do země kde zabíjí slony, používat Líbu jako štít, který by to jistě nevydržel a ta šílenkyně by skončila prostřelená.

2) Zavřít jí do sklepa a krmit jí vším možným najednou, aby í pořád bylo špatně a zvracela by až k smrti.

3) Zajet do města a vyučit se na medicíně plastickým chirurgem, dostat Líbu na plastickou operaci a pak ji přeoperovat na psa. Pak s ní půjdu stejně jako s Rúťákem do čínské restaurace a omylem tam pudlíka Líbu zapomenout.

4) Převléknout se za loď.

5) Koupit si strašně moc balónků a všechny je přivázat k Líbě, pak odletí k nebesům, poletí, poletí a jednoho dne všechny prasknou a ona spadne dolů, náhodou do řeky, kde žijí lidé, co jedí lidi a pak by si Líbu chtěli upéct, ona by utekla, ale v džungli by na ni již čekala obrovská jáma plná vtipných lidí, kteří by ji rozesmáli natolik, až by z toho chudák zemřela.

No, máme toho docela dost, nemůžeme se rozhodnout. Dohodli jsme se, že ještě zkusíme něco vymyslet. Až se zbavím Líby, jistě přijdu na něco, jak zabít i sebe. A hned devětkrát. A pak má milovaná, budu už jen a jen tvůj. Ach, jsi sladká jako Rúťákova stehýnka. Miluji tě.

Tvůj Dominick