Kdopak se to ozývá? 😛 Dominick má další dopis pro svou krásnou šnečí slečnu. Co dodat, pořád je to idiot. Ale teď už ten dopis, který všechny zajímá víc, než moje řeči, které beztak nikdo nečte. Či jo? 😛 Pěkně prosím, okomentujte mu to, on má vždycky radost! 🙂
Můj poklade… Mé zlato, mé stříbro, můj démante, potěcho mých očí, světélko v černé díře, podšálku mého čajového hrníčku, lásko má, živote můj, důvode mého bytí, nejkrásnější ženo na světě, můj rozkošný šnečku, můj nejvzácnější skvoste, má drahá, neskonale úžasná, dokonalá a navěky mnou milovaná Virwen, jistě dobře víš, že poslední dobou dostáváš mé dopisy stále méněkrát a méněkrát – ne, již nehodlám skutečně zabývat se tímto problémem, sama již víš, že jsem nezbeda a člověk, spíše kočkodlak, hodný zavržení, ale už s enebudu omlouvat. Sám se za to na sebe zlobím a buď mě ber takového, jaký jsem a takového mě miluj – nebo se mnou vytři podlahu a odkopni mě. Dělej si co chceš, protože bez tebe už můj život stejně nebude mít žádný smysl. (S tím vytíráním jsem to nemyslel vážně, ale jestli tak chceš učinit, prosil bych bez chemických čístících přípravků – jsem na ně alergický, děkuji za pochopení.)
Inu, vyslechla sis toto a já se za to stydím, protože omluvit bych se rozhodně měl. Omlouvám se. Už sám nevím, co mluvím, hlava mi třeští, protože nedaří se mi, nedaří.
Líba pořád oxiduje na tomto světě. A co hůůůůůř! Lína, má spolupachatelka, má naděje mě zradila! Už více nebude mi pomáhat, ach, ach, ach, já snad budu plakat. To byl vtip. Neměj strach, jsem silný a chrabrý muž, jako kámen, já si žádné slzy nepřipustím.
Každopádně – musím se ti k něčemu přiznat. Tak dlouho jsem ti nenapsal, protože jsem měl výčitky svědomí. Celý předminulý týden jsem tě podváděl. Čtyřikrát! Za den! Ano, když si to přepočteš, měl jsem aférku s 28 dívkami za jeden týden, což skoro sahá na paty mým rekordům! Nevím, zda se to dá označit za nevěru, jelikož my dva zatím žádný pár netvoříme, ale já slíbil. Každopádně jsem si potřeboval oddechnout. Byl jsem úspěšný – třikrát mi do toho Líba nevtrhla, převeliký úspěch. Jednou z těch tří šťastných, které to Líba nepřerušila byla Gertrůda, která je o úroveň výš než Líba v bojových umění a tak se jí Líba bála. Tou druhou byla Lína, zdálo se, že Líba má svou sestru raději než její sestra ji, nejen že na ni neplánuje vraždu ale dokonce ji se mnou nechá celých osm hodin. Nejspíš si to Lína vyčítala a od vraždy odstoupila. A tou třetí byla sama Líba – proč, proč, proč jsem to jen udělal?Ačkoliv to bylo jako obvykle naprosto skvělé... Nenávidím se za tuto triviální chybu.
Slibuji, na kolenou ti klidně odpřísáhnu, jako už mnohokrát, ale teď to myslím vážně, že můj další dopis bude dříve, než tento. Věř mi, prosím věř mi, věř mi… už mlčím. Jsem blbý kočkodlak. Avšak milující.
Miluji tě,
Tvůj Dominick