Když jsem tam první den mířila, měla jsem trochu strach, aby to nebyla nuda a nebylo to cosi jako ve škole, ale mé obavy byly zbytečné. Sotva jsem přišla, už to bylo zábavné. Začali jsme seznamovací hru a poznali jsme dva mladíky z Velké Británie. Stuarta a Andyho. Oba byli hrozně sympatičtí a hráli s námi skvělé hry, které jsme si vážně užili. Zaběhali jsme si u baseballu, nechali se postříkat od Stuarta vodou – což bylo ohromně osvěžující – zahráli si na kočku a na myš – při čemž mé drahocené sestřičce kdosi skočil na hlavu, málem jí přelámal žebra (ano, bylo to vtipné :D) a roztrhla se nám hrací plachta – hráli si na hádání zvířat… Bylo to fajn a jelikož Stu ani Andy česky samozřejmě neumí, vše bylo v angličtině a já si to náramně užila. Také jsme se seznámili s Rogerem, starším pánem, který byl ale také fajn a trochu nás zahrnul teorií angličtiny, ale zábavnou formou, takže nás to vlastně ani tolik nenudilo. Pak jsme většinu času strávili se Stuartem, který si s námi povídal o filmech a hudbě a jeho názory byly zajímavé. Skvěle jsme se pobavily při jeho vtipných grimasách a rozhovorech, které si přesně nepamatuji, ale probíhaly nějak takto:

Stu:“So, guys, do you like… Twilight?“

My: „Eh… uh, no…“

Stu: „Oh, well done, Czech Republic!“ přičemž zase ta jeho grimasa, kdy vyletí jeho ruka do výše či.

Stu: „This is Emma. Now you know her.“

Emma: „Hi… Do you like – One Direction?“

My: „Eeeh… nooo.“

Stu se zašklebí a řekne: „One Direction.“ A pak se jakoby rukou, jak tomu říkáme, podřízne krk.

Stuarta jsme si všichni vážně oblíbili a takových grimas a všeho možného vtipného dělá plno, mimo to má vkus na filmy, seriály (nemůžu si odpustit poznámku pro Knihofila18 – Stuí miluje Doctora Who :D) a na hudbu a na všechno, Stuart je zkrátka super. Také jsme si zahráli pantomimu, kde jsme měli filmy předvádět. OK, zkuste si představit NikuRoovy, jak má předvést Star Wars… Každopádně, když jsme s děvčaty odcházely, byly jsme absolutně nadšené a ještě hodiny si říkaly, jak se nemůžeme dočkat, až tam dalšího dne půjdeme znovu!

Hned druhý den jsem – zase – přišla pozdě. Ačkoliv to začíná v 11 a já přišla v 10:56. Poučila jsem, že čím dříve tím lépe. Stuart a Andy nás rozdělili do čtyř skupin, přičemž jsme museli dělat sportovní úkoly – z kterých jsou moje záda absolutně špinavé a děsně se mi motala hlava – aneb tak to dopadá, když Niakroovy musí dělat moc kotrmelců. Pak jsme si šli zahrát americkou vybíjenou neboli touchball, což nás neskutečně bavilo a hráli jsme snad pětkrát – i když tedy náš team vždy prohrál. Bylo skvělé si zahrát něco nového. Dostala jsem pořádnou ránu do hlavy od kamaráda, tak mi Stuart přinesl takové to stříkadlo a F. jsem celého zlila vodou – což jsem si samozřejmě náramně užila. Inu, nastala pět a čtyřiceti minutová pauza na oběd, takže jsme šly do města a střádaly plány na pomstu na V. – jednoho nemožně otravného hňupa, kterého zároveň nejde nemít rád. Odpoledne jsme hrály na schovku, zaházeli jsme Stuarta větvemi a kdosi na něj tématicky dal kříž – jak výstižné. Trochu jsem se zděsila, když jsme si povídali a Stu náhle:

„You!“ Já vyvalím oči co po mně může chtít. Nakonec z něj vypadne, že to já jsem si přihlásila odběr k jeho kanaálu na Youtube. Přitakala jsem. „I saw The shooting. It is amazing.“ Na to se Stu znovu zasmál svým perfektním smíchem. Pokud vás zajímá první video tohoto sympatického mladíka ze Skotska, tady máte odkaz. Má jich víc, studuje na univerzitě obor filmu a já se chystám pustit si všechny. A pak nás samozřejmě čekala trošku nudnější chvilka s Rogerem a jeho učením, ale ušlo to. Nakonec se s námi Stuí rozloučil a pozval nás na večerní grilování – což jsem nemohla odmítnout.

Večer jsem dorazila krátce před sedmou a celý večer byl skvělý. Nejprve jsme si zahráli volejbal a poté jsme šli na grilování. Já poprvé v životě ochutnala opékaný marsmellow – no dle mého to pochoutka zrovna není,ale špatné to taky nebylo. A pak si s námi Stuart povídal o Skotsku. Vyprávěl nám o skotském jazyce, který se od anglického trochu liší. Pak nám říkaltaké o skotských tancích a jeden nám předvedl.

„With skirt…“ řekl H. A Stu se po něm bleskurychle podíval.

„Kilt is not a skirt! Say it in Scotland… an you are dead.“ A tak jsme se poučili, že tomu, co nosí Skoti bychom neměli říkat sukně. Naštěstí nám Stu nerozumněl, protože všichni si stáli za tím, že to sukně prostě je a hotovo. Pak šla většina děcek hrát s Andym fotbal, já a kamarádkou a pár klukama zašla an trampolínu. Odcházeli jsme asi v deset a těšili se na další svkělý den!

Vstala jsem dřív a zašla si koupit vodní pistol, jelikož nás čekala vodní válka! V jedenáct jsme začali. Hráli jsme házenou – přičemž šikulka NikaRoovy chytla, vlastně nechytla, míč tak blbě, že si udělala naraženinu na prstu. Půl hodinku tak strávila ošetřováním a pití Coca Coly, kterou dostala zdarma. :3 😀 Když jsem se vrátila za ostatními, zrovna skončili a dostali jsme hodinovou pauzu na oběd. Koupili jsme si zmrzlinu, přičemž jsem v obchodě zapomněla přetáhnout něčím po hlavě kluka, kterému jsem to slíbila, a vydali se splnit náš pomstychtivý plán. Co si budeme povídat, vůbec to nevyšlo. Než jsme ho stačili svázat ke stromu, V. nám zdrhnul. Po pauze se hrála vybíjená, kterou jsem se svým chudákem naraženým prstem musela vynechat a ujmula se fotografování. Poté jsme pokračovali hrou na tichou poštu tělem – neboli jeden předvede nějakou činnost, další to ukáže jinému a jinému, až nakonec z toho bude něco úplně podivného… ale sranda to určitě je, to se musí nechat! A pak přišlo to, na co jsme čekali. Totiž, vodní válka! Co si budeme povídat dále, skončila jsme naprosto zlita. Můj prst mezitm vším zfialověl, takže teď mu říkáme Milka (vymyslela to All) a nehorázně bolí – ale stejně, na čtvrtý den jsem se velmi těšila!

Další dva dny se vlastně nějak táhly ve stejném duchu, spoustu her a zábavy, ačkoliv já se svým obvázaným bolavým prstem jsem si moc nezahrála, ale přesto jsem si to užila. Pak nastalo fotbalové utkání, při kterém jsme si lehce vyřvaly hlasivky, ačkoliv jsme stejně prohráli, ale bylo to super. (respektive my = Skotsko, vyhrálo Česko, ano, jsme velmi vlastenci. :D)

A poslední večer bylo úžasné rozlučkové barbecue! Zůstaly jsme do noci a bylo to úžasné. Opékali jsme si marshmellow a maso, měli možnost ochutnat ovčí orgány – srdce, žaludek… – přestože mi všichni říkali, že je to hodně dobrý, já jsem raději neochutnala. A pak přišla hlavní část celého večera, na kterou jsme se moc těšili, totiž Stu a Andy nás začali učit skotské tance a byla to zábava a moc se mi začaly líbit. A pak přišla ta chvíle, kdy jsme se s klukama musely rozloučit, jelikož další den je čekala cesta do Glasgow.

Celkově jsem moc ráda, že jsem se tohoto zúčastnila, bylo to skvělé a všichni jsme si to užili na maximum. Rozhodně se zúčastním i příští léto a už se nemůžu dočkat.