Název: Nebezpečná láska (Bavettovi #1)

Autor: Kateřina Petrusová

Počet stran: 376

Nakladatelství: Fragment

Paige Adamsová pracuje jako ošetřovatelka. Po smrti starého pana Lucy, o kterého se starala, hledá novou práci. Brzy se jí naskytne možnost u bohaté rodiny. Jejich syn Michael měl ovšem těžkou nehodu a od té doby je po psychické stránce jako tříleté dítě. A právě o něj se má Paige starat. Paige si tu práci zamiluje, Mikea si oblíbí stejně, jako on ji. Co se ovšem stane, jestli se Mike probudí? Jak se přes to Paige přenese? A jako by toho nebylo málo, ve všem musí být mafie!

Paige zaměstnává Michaelův starší bratr Robert Bavetta, který je v jednu chvíli super, v jednu chvíli na zabití, (s čímž se mnou Paige absolutně souhlasí), ale vždycky fakt k sežrání.
To se rozhodně nedá říct o jejich matce, která je horší než jedovatý had, vždycky, když se objevila, jsem jí chtěla zakroutit hlavičkou. Osobně nechápu, jak Paige přežila v její společnosti, aniž by jí dala pořádnou facku.
Jedním z důvodů bude možná Mikee – nejprve takové sladké ňuňu, nad kterým jsem byla samé „jéé“ ä přiblble se usmívala, pak byl vlastně pořád sladký, tentokráte ve stylu „oh god… Michael!“. Mikee – má láska. (Hned vedle těch šedesáti dalších…)
O postavách z knihy bych mohla vyprávět pořád, protože jich je dost a všecky (až na maminku Kobru Bavettovou) jsou úplně boží, o postavách možná jindy, nebo ze mě zešílíte.

Kateřina Petrusová má naprosto perfektní styl psaní. Příběh mě chytil… a držel. Začetla jsem se do toho, nahlas komentovala, nevěřícně koukala na řádky, lapala po dechu, smála se jako pako, skutečně jsem tím žila. Úžasnému talentu psát Kačky Petrusové poněkud odporuje příběh, který mě zklamal. První polovina – skvělá, druhá polovina – vlastně taky, ale… jéj, on to je celek a ne dvě úplně jiné knihy? Často mi to nedocházelo, ty dvě části do sebe příliš neseděly.

Po přečtení jediné knihy je mi jasné, že Kateřina je skvělá spisovatelka, když přehlédnu maličko začátečnických chyb. Jediná věc, která mi nesedla, bohužel hodně nesedla, byl příběh. Kniha by podle mě byla zcela průměrná, kdyby nebylo toho vtipu, který mě provázel celou knihou. Za ten si Petrusová zaslouží body navíc. Doufám, že příběh v další knize autorky, na kterou se chystám již brzy, bude lepší a já tak budu moct velice talentovanou autorku náležitě ocenit.

Za poskytnutí recenzního výtisku chci poděkovat nakladatelství FRAGMENT.