Pozastavuji

Nevím, jak dlouho tu nebudu.

Každopádně ještě dlouho asi nic nenapíšu. Ztratila jsem chuť. Nic mě k tomu nepohání. Nemám sílu na to být nadále NikaRoovy.

Promiňte.

Možná se vrátím. Někdy.

Promiňte.

11 Replies to “Pozastavuji”

  1. Budeme tě očekávat s plnou náručí. 🙂
    Pokud se ale rozhodneš nevrátit, budeme na tebe vzpomínat jen a jen v dobrém. Rozhodnutí je jenom na tobě.

  2. Moc prosim pokračuj v psaní, ses v tom skvela a byla by strasna skoda kdyby si prestala. Si NikaRoovy a ta nikdy nic nevzdava

    1. Když budu moct svádět Charlieho. A nechat se milovat od Muenda. A nechat Dominicka v myšlence, že je všechno při starém. A když mě budeš nutit psát. A když budeš všechno číst. A když si přečteš Hvězdy. A když dodržíš to kino. A tu zmrzlinu, protože to si prostě neodpustím. A když ti budu moct posílat básničky. A když mi pošleš ty písničky, aby se mi dobře běhalo pro inspiraci.
      Jo, pak možná budu pokračovat. Ne, nevzdává. Nevzdala absolutně nic. A nevzdá… I když je to prostě někdy potřeba.

  3. Néé :(. NikoRoovy, neodcházej prosím :(.
    Vím, že to rozhodnutí záleží na tobě, ale promiň, nemohla jsem si pomoct… Doufám, že se někdy vrátíš :). Jestli ne, přeji ti mnoho úspěchů do budoucna.

    1. Taky doufám, že se vrátím. Jen zkrátka… potřebuji čas, abych dr znovu dostala na psací vlnu… Je to složité. Musím se teď postarat sama o sebe a blog je momentálně méně důležitý, než já.
      Děkuji. 🙂

  4. Já mám taky někdy chuť udělat přesně tohle. Ale pak si řeknu… „Nevzdám se!“ Začala jsem psát básničky a tak nějak přežívám. Bohužel moje fantazie s múzou jsou někde na procházce. 😀
    Budu čekat na Niku Roovy. 🙂 Vrať se, prosím. 🙂

  5. Taky jsem teď jeden čas vůbec nemohla. Posunout se dál. Ale věř mi, zase to přejde, mě to tedy přešlo. Dej tomu čas. Budeme čekat 🙂 A rádi 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *