Je tu další Dominickův dopis. Ať se kapitola líbí. Nemám co dodat. Samozřejmě zase nával Líby, teď se tam ale objeví i jistýRúťák, to je taky borec, i když… asi byl, no dozvíte se v dopise. 😉
Ruth…
Už tomu tak bude, dnes se mi seznam pročítat nechce. Vzpomněl jsem si jen na Ruth, protože mi kdysi dala psa. Chodilijsme spolu celkem dlouho. Takových 9… 10… přesně si nepamatuju, ale víc jak 12 hodin to určitě nebylo. No prostě ráno jsme se seznámili na Vyrábění autobusů, oba jsme na ten kroužek chodili. A začali jsme spolu chodit. Když po hodině Vyrábění autobusů skončilo, šlijsme se projít, ona našla na stromě psa a dala mi ho. Pak jsme se ale večer procházeli po kopcích z pneumatik a kolem projela Líba na kole. Měla příšerný šaty. Sukně sahala pět metrů na všechny strany a byly na ní příšerný kytky. Já jsem se do tý sukně zamotala a táhla mě za sebou. Po několika metrech jsem spadl, ale Ruth se naštvala, že skáču jiným holkám pod sukně a odešla. Chtěl jsem si nechat toho psa Rúťáka na památku, ale další den mi ho abavili v čínské restauraci. Chudák, jeho konec si můžu jen domýšlet.
Ale nevím, proč ti to píšu, nevím, proč by tě to mělo zajmat. Už jsou to dvě noci, co jsem tě neviděl. Chybíš mi, má drahá, kdy se zase vrátíš do mých snů. Dnešní noc byla naštěstí klidná, nebyla tam ta travná Líba, ale ani jsi tam nebyla ty abych se tebou mohl oplývat… Byla to neutral noc. Prostě NN, chápeš ne? Ach jo, brzy se ukaž, mám tě rád, má drahá.
Dominick