A je tu další kapitola k DPV 🙂 Snad se bude líbit. Nechybí Líba, nechybí Dominickův seznam holek ani drahá slovíčka vůči Virwen. Už nebudu zdržovat, ať se líbí. :).

 

Theresa… Tina… Urshula…

Ach jo, tohle už mi fakt leze na nervy. Ale já jsem tak úplně vynervovaný, že jsem si to zase začal řadit podle abecedy. Jenže u všeho jsem dával H před I takže můžu začít znovu. Dost mě to štve, kašlu na to. Včerejší noc byla strašná.

Vůbec se mi o tobě nezdálo! Za to jsem měl zase ten strašný sen s Líbou, tentokrát měla svetr na celý tělo, jako i na prsty a na nohy a bylo to jak kombinéza, byl modro bílý s troškou šedý a měla zářivě růžový pásek, na hlavě zelený brýle a červený kozačky. Vypadala příšerně, to byla vážně noční můra! Fuj, ještě se třesu. Co se s tebou stalo? Už se mi vůbec neukazuješ, ani nevíš, jak se mi stýská, má drahá.

Uvidím tě ještě někdy? To mi připomíná, že jsem se ještě vůbec nezmínil o mých dojmech z poslední noci, co jsem tě viděl. Pokud je to vůbec třeba. Ty přece víš, že to bylo úplně úžasné. Moc rád jsem s tebou tancoval a co teprve ten polibek… Nikdy jsem se nechtěl probudit. A potom… jak jsi řekla moje jméno, myslel jsem že omdlím. A jak tak koukám, nebyl jsem daleko od pravdy. Ach jo, jsem unavený. Ale nechci jít spát, protože se bojím, že tam bude zase ta příšera Líba (i když účes vypadal celkem sexy…) Nic jsem nenapsal. No, alespoň si půjdu lehnout a doufat, že neusnu. Ale co když naopak potkám tebe?

Dobrou noc, má drahá.

Dominick