Já včera zapomněla na Líbu tak to musím napravit. 😀
Poslední dobou se děly prapodivné věci. Líba už se hodně dlouho neukázala. Měl bych mít radost, ale já měl spíš strach. To znamenalo, že má něco v plánu. A nepletl jsem se! Takhle se jdu proletět ve své létající lodi, když jí kdosi zapne gravitaci vono to spadne dolů. Dole na mě čekalo nepříjemné překvapení. Kéž by je v podobě Líby. Abys věděla, má drahá, ta sexy obluda se spolčila s tím Ničiným nanicovatým Lanastusem.
Co si tihle dovolili! Svázali mě, naložili to kufru a vezli do neznáma. Když jsem otevřel oči, ten tajtrdlík vytáhl svůj nůž a zabil mě, no, jelikož jsem nesmrtelný, zase jsem se probral, samozřejmě. Ale kééž by ne. Když jsem se totižprobral, stála nade mnou to postižená Líbuna v nějakém úchylném oblečení. I když musím uznat, že vypadala nehoráně sexy. Pak mě ta poběhlice zase znásilnila! Že jí to pořád baví. Ne, že jsem si to neužil. Bylo to naprosto příšerné.
Hrůzou jsem roztrhal provazy, kterými mě svázali a utíkal jsem, asi třikrát jsem oběhl planetu až jsem se zastavil. To kolem mě bylo asi šedesát dva japonců, kteří si ze mě udělali trampolínu, ale všechno lepší, než být v blízosti Líby, věř mi, má lásko.
Ach, jen mluvit o tom je sama hrůůůůza hrůůůzoucí! Už toho nechám a půjdu Líbutě obdivovat.
Miluji tě
s láskou
Tvůj Dominick