Řekni vlkům, že jsem doma (v originále Tell the wolves I’m home) je debutem spisovatelky Carol Rifky Bruntové, ale ihned dosáhl velkého úspěchu, byl přeložen do několika jazyků. A nedávno vyšel také u nás.
Název: Řekni vlkům, že jsem doma
Originální název: Tell the wolves I’m home
Autor: Carol Rifka Bruntová
Počet stran: 424
Nakladatelství: Jota
Píše se rok 1987, ocitámě se na předměstí New Yorku, teprve nedávno se přišlo na to, že existuje nemoc AIDS, každý si o tom šeptá a každý má strach. Hlavní hrdinkou románu je čtrnáctiletá June, která nadevše miluje svého strýce Finna, nadaného malíře, který je jí zároveň nejlepším přítelem. Je tu však jeden háček – Finn umírá na AIDS. Přeje si jen dokončit své poslední dílo – portrét June a její sestry Grety.
June je tou nejlepší postavou, se kterou jsem se kdy setkala. Vkládám do této dívky své osobní sympatie, jelikož mi nikdy nikdo nerozuměl jako ona. June je osamělá, tichá a připadá si, že příliš nezapadá do této doby a světa kolem sebe. Ztratila toho příliš, je zmatená a hledá sama sebe, ačkoliv jsou všechny pokusy neúspěšné. Skrze June autorka naprosto přesně popisuje, jak se dospívající dívka může cítit a se všemi popisy se dovedu natolik věrohodné, že jsem přesvědčena, že musí vycházet ze svého vlastního mládí.
Bruntová sepsala příběh chytrý a dojemný, kterému se podařilo uchytit mě za srdce každou svou větou. Zaobírá se těžkostmi dospívání, ztrátou milovaných osob, sesterskými vztahy i pohledy tehdejší společnosti. Celý příběh byl navíc sepsán čtivě a bylo téměř nemožné se od smutného příběhu malé June odtrhnout. Carol mě vtáhla do děje, hlavní hrdinka se mi stala nejlepší přítelkyní a všechno bylo tak živé.
S příklonem k osobním pocitům si dovolím prohlásit, že se jedná o jednu z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla a rozhodně mám v úmyslu ji číst znovu a znovu. Knížka je ale tak dobrá, že by mohla zaujmout leckterého čtenáře, ať už čtrnáctileté osamělé dívky nebo dospělé, kteří mají chuť se nechat pohltit dojemným příběhem.
Děkuji KNIHCENTRUM.CZ za poskytnutí recenzního výtisku..
Teda, asi bych si tuhle knihu vážně měla přečíst! 🙂 Pěkná recenze, ráda bych k ní něco řekla, ale knihu jsem ještě nečetla… tak uvidíme.
Připisuji na seznam, ve čtvrtek kupuji. Ovšem, odložím do knihovny a počkám na dobrou náladu, abych si ji měla čím zkazit. Nebo si umocním smutek, ono je to jedno. Vlastně si ji v seznamu jen podtrhnu, neboť – vlastně díky tobě – zapsaná již je.
Mám ráda tvé recenze. Miluji je. A takhle se mi obzvlášť líbí. Zároveň ale uvažuji o tom, že tohle je poslední, kterou čtu, protože má peněženka tě zase kontrastně nenávidí a mě už nebaví se s ní hádat.
Na knihu už jsem četla pár recenze a skoro všechny byly nadšené jako ta tvoje. Ale nejlepší kniha roku? Jestli je to tak, tak si ji jdu hned zítra koupit! Nevím jak to, že mi unikla, ale tenhle skvost nemůžu nechat ležet v knihkupectvích. Krásně napsaná recenze! 🙂
Tak, jestli jsem doteď pochybovala, zda ji sto procentně chci, teď mám jasno 🙂
O téhle knize jsem slyšela jen samé pozitivní ohlasy a ty jsi mi je jen potvrdila. Musím uznat, že kniha vypadá fakt skvěle. A tvoje recenze taky 🙂
Super recenze, knizku mam doma a ted se na ni tesim este o neco vic 🙂