Název: Půlnoční palác
Originální název: The midnight palace
Autor: Carlos Ruiz Zafón
Počet stran: 264
Nakladatelství: CooBoo
Před minulostí nikdy tak úplně neutečete… O tom ví své Aryami Bosé, babička dvojčat Bena a Sheere, kterým někdo pokusil ublížit, když byli malí. Aryami, ve snaze svá vnoučata uchránit, uložila Bena do důvěryhodného sirotčince a s Sheere cestovala po světě. Ani jeden z nich neměl o své minulosti zdání a mělo to tak zůstat. Po šestnácti letech se dávná hrozba opět vrací a nyní jí budou muset dvojčata čelit.Naštěstí mají po boku přátele, kteří nikdy nenechají na holičkách. Ať už jde o cokoli pěti smysly nepochopitelného a šíleného…
Zafón ve své předmluvě zmiňuje, že jde o knihu pro lidi od devíti do devadesáti let a já po přečtení nemohu jinak, než souhlasit. nás zavede do Kalkaty na počátku dvacátého století, kde se celý příběh odehrává. Staví před nás nebezpečné dobrodružství dětí toho typu příběhů, jaké jsem jako mladší milovala. Zároveň však dokáže široce zaujmout i staršího čtenáře.
V knize těžko hledat příliš filosofie, složitých a spletitých myšlenek, citů a emocí. V této knížce jde hlavně o děj, dobrodružství a příběh, což pro ě bylo příjemné zpestření. Pro dnešní mládež může být poněkud zarážející, jak se šestnáctileté postavy chovaly, poněkud více jako děti, nicméně vzhledem k době to bylo přece jen trochu jinak a v tomhle ohledu dnes dospíváme příliš rychle, v knížce se tímhle vším postavy teprve počátečně stávají.
Vytkla bych zmatenost, která nastala na začátku . Autor na nás navalil příliš jmen, příliš dějových linek, příliš různých příběhů a bylo poněkud obtíž si všechno spojit dohromady,ří se to až po čtvrtině knihy. Když se ale čtenář v knížce vyzná, příběh baví.
Nejde o knihu, která by vás chytla a nemohla pustit, ačkoliv místy se napětí skutečně namnožilo. Některé pasáže mě moc nebavily a těžko jsem se do textu vžívala, když už se tak ale stalo, přece jen jsem byla v příběhu uvězněna a nechtělo se mi ven.
Jak jsem již zmiňovala, knížka je psána pro děti i dospělé. V klidu bych jí dala desetiletým klukům i holčičkám, bavila i mě, jako dospívající dívku a jsem si jista, že by příběh ěšil i starší generace.Nejde o nic závratného a knížka má své chyby, ale určitě ji mohu doporučit každému, kdo se rád vrátí do dobrodružných závanů dětských let a zároveň chce příběh, který ho bude bavit.
To byla dobře objektivní recenze, páni! Já jen, že já bych to takhle asi nenapsala. Zní mi to z tvýho podání jako průměrná knížka, a já, nejen že bych na průměrnou knížku nedělala recenzi (která by potom stejně nezněla tak, jako že je ta knížka průměrná, ať už ve prospěch té knížky, nebo ne), ale já bych ji ani nepřečetla, protože těch knížek, co po první kapitole odložím, jsou vážně mraky. Nicméně, možná by to stálo za zkoušku, kdybych neměla naplánovaných tolik knížek minimálně na 9 měsíců dopředu. Uff. A máš to moc pěkně napsaný. (:
Moc děkuji, jsem ráda, že se recenze líbí 🙂
Krásná recenze a obálka knihy 🙂