Příběh o lásce, rodině a hledání místa, kam patříme. Jeho hlavní hrdinkou je Callie, která nikdy nebyla jako ostatní dívky. Takhle nějak začínají všechny ty klišé knížky o čarodějkách a upírech, ovšem mohu vás ujistit, že nic tak ohraného v knize nenajdete. Když byla Callie malá, její máma ji unesla od jejího otce a cestovala s ní po Americe. Pak ale její matku zatknou a Callie se má nastěhovat k tátovi, kterého si už skoro vůbec nepamatuje. Poznává život, který nikdy nežila a je v něm vše, co vždy chtěla. Stíny minulosti se ale stále vracejí…

V knížce můžeme sledovat, jaké to pro Callie je, být náhle součástí velké a milující rodiny, mít nejlepší kamarádku, někam patřit nebo se dokonce zamilovat. Nic z toho nikdy nepoznala, to, co tolik z nás bere jako samozřejmost, pro Callie nikdy samozřejmost nebyla, na jednu stranu je to pro ni těžké, připadá jí, že sem nepatří, na druhou stranu tohle všechno chce, jen si nedovede připustit, že si to zaslouží.

Kniha ale není jen sluníčkové poznávání rodiny, domova a lásky, knížka dokáže být mnohem temnější i smutnější. Ve chvílích, kdy Callie mluví o své minulosti, atmosféra úplně ztmavne. Callie mluví o hladu, sexuálním zneužívání, životu ve špatných podmínkách. Zároveň však kniha obsahuje i smutné scény, jednou jsem se u ní docela rozbrečela.

Co se týče stylu psaní, je více než dobrý. Autorka píše svižně, příběh si vás udrží a knížka, která navíc není ani moc dlouhá, je přečtená během dvou dní. V knížce není příliš mnoho akce jako takové, ale přesto dokáže svým osobitým způsobem napínat. Je to trochu jako houpačka, chvíli milý příběh, chvíli příběh temný a dech beroucí.

Shrnu-li to celé, knížka se mi velmi líbila. Měla originální námět, dobré zpracování, četla se rychle a postavy měly skvělé charaktery. Nicméně něco málo tomu k dokonalosti chybělo, ačkoliv nedokážu určit co přesně. Rozhodně mohu ale knížku doporučit, pokud od ní přespříliš nečekáte, určitě vás nezklame a bude se vám líbit.