Pár týdnů stará básnička. Teoreticky mám lepší ale prakticky je tahle moje nejoblíbenější, už jen proto, že je od srdce. 😉 Věnování to nepotřebuje, on ví.
Tvou princeznou
Byla jsem princeznou ve věži,
K mému srdci se dalo dostat stěží.
Princeznou uprostřed ničeho
Teď nejsem však nikoho jiného.
.
Jak shrnout vše do pár vět?
Ty jsi mé všechno, jsi můj svět
ty děláš mě den co den šťastnou
ty plníš část mého srdce prázdnou.
.
Myslím na tebe každou chvílí
a každou myšlenkou můj stesk sílí
jakmile jsem bez tebe
jsem neúplná, bez sebe.
.
Pak splní se všechny mé naděje,
pak u srdce mě zahřeje
když zas s tebou můžu být
když můžu po tvém boku jít.
.
Co k tomu můžu ještě dodat víc?
Jak tohle všechno jenom říct?
Řeknu ti to v jedné větě
vždyť ty to víš- miluji tě!