Mrtvé kopretiny

Ni hao! 🙂 Byl zájem o ty básně, tak tady je jedna z nich. 🙂 Další přidám brzy. Obě jsem je napsala před několika dny. Mimochodem, jak se máte? Já docela dobře, mám radost, že jsme zázračně vytáhla matematiku, takže vysvědčení bude nakonec docela pěkné. 🙂 Momentálně čtu Taťánu a Alexandra, sama jsem zvědavá, jak budu psát recenzi. Ale jsem teprve na začátku, tak uvidím. A pro vás se pokusím do pátku napsat Veronicu, jo? A kdo na to ještě nenarazil, řekněte si, co chcete v narozeninovém videu! 🙂 Tady. Tak já půjdu číst. Mám vás ráda. :‘) Até logo! 🙂

Pamatuješ na ten den?

Jak dal jsi mi kopretinu?
Teď už zvládnu cítit jen tu vinu.

Řekni, že je to špatný sen…

Své slzy ukájím ve smutném tanci,
zatímco prosím o poslední šanci.

Pozveš mě ještě někdy ven?

Chybí mi bezpečí ve tvém objetí.
Jestli to zvládnu, nemám ponětí.

Nedýchám, nežiji, doufám jen…

Jsem neúplná, pouhý stín
v hrobě mrtvých kopretin.

9 Replies to “Mrtvé kopretiny”

  1. Ty básničky jsou rozhodně moc pěkné. 🙂
    Hned mi to evokovalo Tima! Víš, kdo je Timo? Je to brněnský street artista, který píše jak normální texty, ale převážně básničky. 🙂

  2. wow, povedena. trochu jsem se bala, aby to nebyla jen rymovacka, ale tahle mela svuj nepravidelny rytmus a i kdyz to neni uplne dokonale, hodne se mi to libi. ta atmosfera, kterou to ma, a vyber slov, ktery se ti povedl. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *