Dnes v noci jsem byla svědkem vraždy…

Musím se Vám přiznat, že jsem si to vymyslela, abych přitáhla Vaši pozornost k mým méně záživným, ale mnohem krásnějším slovům. Původně jsem si přála napsat nějaký ten poslední článek roku 2014, nicméně to jsem nestihla, neboť psací nálada mě chytá především k večeru a včera jsme s přáteli slavili už od půl čtvrté. Tak tedy píši úplně první článek v roce 2015 a když budete chtít, klidně se rozepíšu i o mém vražedném svědectví.

Nejprve začnu tím nudnějšíma a budu mluvit o sobě, pak Vám začnu vyprávět o Vás.

…Jak na Nový rok, tak po celý rok

Upřímně doufám, že tohle je pravda, protože tohle byl jeden z nejlepších Nových roků, jaký jsem kdy zažila. Shrnu-li to, byla jsem s přáteli, tančila, zpívala, smála se a bylo mi vskutku dobře, jako už dlouho ne. Po dlouhé době jedna z nocí, kdy jsem byla vzhůru do pěti, aniž bych plakala. A po hodně dlouhé době jsem zapíjela půlnoc dětským šáňem s princeznami od Disneyho! 😀

Ohlédnutí za dva tisíce čtrnáctkou…

Byl to… hodně náročný rok. Stalo se v něm mnoho hezkých věcí, ale také mnoho špatných, které mě ještě pořád tíží u srdíčka. Nutno podotknouti však, že v posledních týdnech roku jsem se ohromně změnila, což tolik nemusí vidět lidé okolo mě, ale možná, že si někteří všimli nebo všimnou. Začala jsem více věřit sama sobě, dívat se na svět jinak, mám silnější odhodlání, rozhodla jsem se víc riskovat, více žít než přežívat, vidět, co je skutečně důležité a být šťastná…

…A co nabídne patnáctka?

Kdo ví? Já ne. Snažím se příliš neplánovat, jen když je vážně třeba. Nicméně chci zase psát jako dřív, začala jsem o sobě psát knížku a ráda bych ji dopsala, plus ty rozepsané věci. Chci zase pravidelně psát, protože Múza se ke mně vrací po dlouhých měsících a nepsat, když mám tolik myšlenek a nápadů a chuť psát, to by byl hřích. Chci také víc číst, být zodpovědnější, udržet si ve škole dobré výsledky. Chystám se na můj první lyžák a hrozně se do té Itálie těším. Přihlásila jsem se do pokračovacího tanečního kurzu s klukem, který mě miluje. Pojedu do Holandska! Bude to fajn rok. I kdyby ne… já jej fajn udělám.

VY! Vy, Vy, Vy, jste nejlepší…!

Děkuji všem, kteří stále chodí na můj blog i když já na ostatní poslední obou ne a jsem hrozně málo aktivní. Ale budu se snažit. Chci vrátit blog do starých kolejí, udělat tu něco suprového, chci být zase aktivní a chci číst Vaše úžasné blogy a články. Děkuji, že jste, že jste tu vždycky byli a doufám, že budete dál. Jsem Vám vděčná za hodně. Napište si, co tu rádi vidíte, jaké články máte rádi, jaké Vám tu chybí… řekněte si, pro Vás cokoliv! 

Šťastný rok 2015!

PS: Málem bych zapomněla, rok 2015 mi nadělil lásku. Krok do neznáma, děsí mě to, ale žijeme jen jednou… zahodila jsem strach něco prožít, mohlo by to přece být úžasné.

PSS: O té vraždě… třeba někdy. Táta chce koukat na fotbal.