Virwen. Virwen. Virwen. Virwen. Virwen. Virwen.

Ach, otče náš, jenž si na nebesích, posvěť s ejméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jak v nebi tak i na zemi… Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny tak jakož i my odpouštíme naším viníkům (Líbě!) a neuveď nás v pokušení, alezbav nás od zlého (Líby!) Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Ámen.

Ano! Modlím se, vážně se modlím. A chceš něco vědět, má milovaná Virwen? Modlím se za tebe! Ano, skutečně se modlím k Bohu na nebesích, protože, běda! Ta malá hnusná potrhlá coura mi kazí život! V té holce sídlí démon, to já všechno vím! Měl jsem to poznat už od začátku, že nemá srdce a víru boží!

Jistě. Teď mi budeš namlouvat, že ještě předevčírem mě nějaká vyšší moc absolutně nezajímala, ale to se změnilo. Jsem totiž ochoten vyznávat jakoukoli víru, klidně všechny najednou! Zní to absurdně, ale vidíš, až kam mě má věčná láska k tobě dohání.

Kdybys jen věděla, jak mi chybíš. Už mi nepomáhá ani seznam holek. Naopak. Spálil jsemho a nechal napospas ďáblům, protože z jejich rukou také ten hloupý seznam pochází. Byl jsem hrozným člověem. Ale to se změní! Od teď budu vším. Budu vší abych byl i tím, co ty chceš! Pro tebe! Pro tebe! Pro tebe! Dokonce jsem ti složil píseň! Někdy ti ji musím zahrát. Však tady i dávám text, protože ji nedokážu udržet před tebou v utajení a musím tijí ještě víc dokázat svou lásku! Zde je:

Jsem na sebe hrdý. Kam se na mě ve zpěvu hrabe Justin! CHA! Ach, teď však musím přijít k omu nepřijemnému. Slyšela mě Líba, jak píseň zpívám a dožadovala se vlastní. Prý abych jí taky složil píseň. Ale já nejsem skladatel a zpěvák. Jáumím skládat a zpívat jen pro tebe. Ale z té jedné proradné mrchy mám noční mů, takže jsem jí slíbil, že něco sepíšu a zazpívám. I když vím, že stejně použiju nějaké texty od Killaze… Ignoruj prosím předchozí větu, jelikož se za ni velmi stydím. Kvůli tobě zkusím něco míň, avšak nic nezaručuji, protože té holce se máloco zalíbí!

Co dál já budu psát! Když vše dokážu vyjádřyt jen dvěmi sloví!

Miluji tě, Miluji tě! Miluji tě!

S láskou hlubokou jako všechna jezera co jsou ve Finsku, to je myslim někde mezi Antarktidou a Paříží, hlubokou jako všechny vesmírné díry, i když teda né tak černou a děsivou, to vážně ne, hlubokou jako mé srdce, které tluče, nejsem si jistý na kde, myslím ale, že někde na stehně nebo za krkem, tluče jen pro tebe!

Tvůj Dominick