Prý Hunger Games ve vesmíru? Ano prosím! Když jsem zaregistrovala knižní sérii Nyxia od Scotta Reintgena, byla jsem rozhodnutá, že si ji chci přečíst. Přesto jsem s koupí dlouho váhala, no nakonec jsem koupila rovnou celou trilogii najednou. A co si budem… Srovnání s HG je fakt trochu vedle.
Máme tu partu ousiderů, kteří byli vybráni na vesmírnou pouť na nově objevenou planetu. Tam mají těžit nyxii – děsně super matroš, který umí všechno možné a nemožné, a udělá z organizace Bybalon, která to celé zařizuje, nejbohatší a nejmocnější lidi a tak dále. Planeta Eden je totiž téhle černé hračičky plná a koho jiného pro takový úkol vybrat, než partu teenagerů, jejichž život na Zemi stojí za nic, že?
Hlavní hrdina, jeden z těch vyvolených, a taky náš vyprávěč, je Emmett. Na Emmetta jsem slyšela spoustu kritiky a zpočátku jsem nechápala proč, Emmett byl super! Asi tak jeden díl… A to je pro sérii vlastně docela typický znak.
Pravda je, že jsem z prvního dílu byla naprosto nadšená. Měl přesně to, co jsem očekávala a ještě víc, bylo to napínavé, zajímavé, postavy se mi líbily, mělo to spád, přečetla jsem to fakt snad za jeden den – prostě jsem se nemohla odtrhnout. Kdybych psala recenzi hned na první díl, asi bych tu knihu vynesla do nebes. Ale to jsem neudělala, protože jsem HNED potřebovala číst pokračování. Naštěstí už jsem ho měla doma.
Nyxia Nespoutaná už v tomto ohledu trochu pokulhávala. Pořád mě to bavilo, ale oproti jedničce to byla větší nuda, tolik se tam toho nedělo. Začala jsem si všímat nesrovnalostí a nelogičností, které tam autor dává, jak jeho reálie nesedí, jak věci někdy nedávají smysl… A taky jak se všechno odůvodňuje všemocnou nyxií, kdykoliv se to autorovi zrovna hodí, vymyslí si novou suprčupr vlastnost nyxie a tadá, vysvětleno. I přesto se mi série pořád dost líbila, do týdne bylo přečteno.
Mé nadšení neumíralo díky pocitu, že to přece u druhých dílů bývá. Občas jsou prostě výplňkové, slabší. Ale ten poslední, to velké finále, to bude určitě pecka! říkala jsem si. Nyxia Povstává – to musí povstávat i napětí a akce!
Pokud mě sledujete na Instagramu, asi víte, že žádná pecka to fakt nebyla. Přelouskat se přes prvních sto stran mi trvalo bez nadsázky dva měsíce. Místo povstávání se spíš usínalo, jediný, co se nějakého povstání dočkalo, byl možná tak Emmettův penis a jeho ego. Hrozně jsem u toho trpěla, vůbec se mi to nechtělo číst… No, nakonec jsem se překonala, přeskočila jsem dalších sto stran – které mi mimochodem k pochopení dalšího děje absolutně nechyběly, ani jsem si při dalším čtení nevšimla, že jsem něco vynechala – a od cca 200. strany mě to chytlo a už jsem to do pár dní dočetla. Ale teda nadšení, které jsem měla u prvního dílu, se vážně nekonala. A ani nebudu začínat s tím, jaký byl Emmett idiot a Morning pitomá a vlastně všechny postavy totálně na zabití.
Shrnu-li to, Nyxia měla fakt skvělý potenciál. Začalo to fakt senzačně, ale pak to šlo od desíti k pěti, každým dílem to bylo horší a horší. Tomu odpovídá i počet hvězdiček – 4, 3… a u trojky furt nevím, jestli dát 2 nebo 1.
Ráda bych vám Nyxii doporučila, protože ten nápad je boží, první díl se mi fakt hodně líbil, druhý nebyl úplně špatný, ten třetí teda pro mě obrovská nuda a zklamání. Ale jak říkám, obecně tu sérii doporučuji, první půlka byla skvělá. Ale pokud vás nezaujal už první díl, do pokračování bych se radši nepouštěla – lepší to nebude…