Jak daleko by měl člověk zajít ve jménu lásky?

Vsadím se, že jméno Nicholas Sparks není ani potřeba přibližovat, kdopak by neznal legendární Zápisník jedné lásky? Po mém přečtení Zápisníku jsem usoudila, že zajisté sáhnu po další Sparksově knize. A volba padla na Volbu.

V první části románu zavítáme do roku 1996. Setkáváme se s Travisem, atraktivním maloměstským veterinářem, který procestoval svět, mnoho toho zažil – včetně žen. Nikdy ale nezažil vážný vztah a ani jej příliš nevyhledával – nikdy neměl tu potřebu. Pak je tu Gabby, dětská lékařka, která se přestěhovala z velkého města do malého Beaufortu, kvůli svému dlouholetému příteli Kevinovi. A náhodou se nastěhuje hned vedle Travise…

První část je hrozně krásná. Romantická, zamilovaná, nádherná. Sledujeme Travise a Gabby, jak se seznamují, jak se doplňují, jak se do sebe zamilovávají. A pak nastane druhá část, kdy nás Sparks z této nádherné romantiky zcela vytrhne, předhodí kruté realitě a bez milosti nás zlomí. Ten přeskok byl tak silný, že mě zasáhl a musím uznat, že mi Sparks už zase zlomil srdce. Jsem mu za to ovšem tuze vděčná.

Autor píše vážně nádherně. Jeho romantika je krásná, svá, dovede k dojetí, ale obejde se bez klišé. Zkrátka zapůsobí. A Volba byla taky taková. Je to sice jen druhá knížka, již jsem od Sparkse přečetla, ale rozhodně si spisovatel dávno stihl získat moje srdíčko. Navíc oceňuji jeho schopnost skvěle zachytit romantický okamžik, je to vskutku kouzelné.

Jestli se vám romantika vyloženě nepříčí, pak byste si knížku neměli nechat ujít. Rozhodně mě nezklamala a nabídla mi vše, co bych od výborné romantické knížky očekávala. Možná vám zlomí srdce, ale víte co? Stojí to za to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *