No jo, dnes jsem vyšla ven a nějak ze mě vzešlo tohle. Jsem ráda, že alespoň něco, protože posledních pár dní jsem měla pocit, že už nejsem schopna vůbec ničeho… Snad se někomu bude líbit. 🙂 Za komentáře budu ráda.
čmeláci létají sem a tam
a včely s nimi
hádám že jim vadí
že sedím na kytkách
žádný strach brzy zahrabu se pod ně
jen chtěla bych znát jména všech těch květin
i souhvězdí co svítí mi nad hlavou
i když je hodina po poledni
no a co?
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
vlnky čmárám na papír
jen aby vypadal méně prázdný
ale už mě fakt nebaví
dělat vlnky i ve svém bytí
ale co když nemám co psát?
a hůř – co žít?
bolí to víš?
a tohle že má být poezie?
kopu do trávy jako kdyby za všechno mohla vona
žádná hrubka – to V z veselosti
uteklo do jiného slova
a to vůbec není veselé
sednu si na autobusovou zastávku
jen pro ten pocit že mám kam jet
a v uších sluchátka
jen abych si připomněla
jak cítí se I. Arkadinová
totiž tak nějak jako já
opouštím zastávku autobus nepřijel
protože jsem si ho vymyslela
ale co s tím?
dívám se na lidi kolem sebe
dva
tři
ach – devět!
proč já jsem jen necelá nula a půl?
ptám se
však nečekám na odpověď
známé město známé tváře
a ve mě jen křik: chci ven! chci ven!
kdo křičí?
nevím možná já?
kdo poslouchá?
– prázdný řádek –
v ústech donutu
ale nemá tu svou chuť
proč?
prostě s tebou chutná o moc lépe
ale tam kde máš být…
– prázdné místo –
všímáš si?
(to říkám vlastně sobě)
jak je prázdné všechno kolem?
a hle – zase ti čmeláci
možná je nechám kolem sebe
aby dělali mi společnost
někdo musí zaplnit prázdnotu vně
a teď – nechci se ptát
ale těžko bráním se nutkání
kdo zaplní tu prázdnotu ve mně?
a odpověď…
– další prázdno –
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
opakuji: a tohle že má být poezie?
měla
a k tomu všemu ztratím víčko od propisky
a jen pro happyend – po hodině jsem jej našla
Krásný. Taky bych chtěl umět něco takového dát dohromady, ale u mě z jakýchkoliv poetických pokusů nevyleze nic. Prostě na to nemám buňky. 😀
Ahojky,
zajímavá básnička 🙂 Také bych takhle chtěla umět básně psát, ale moc mi to nejde… (alespoň myslím) 😀