No jo, no jo, já vím, já vím, už zase báseň, ale to když zaklepe myšlenka na dveře. 😀
Nesvítím, ani jsem nevyhasla,
trochu jak rozbitá lampa – blikám.
V jednu osvětlenou chvíli bych štěstí našla,
a ve tmě? I to již obnažené svlíkám.
.
Přiznávám, jsem nerozhodná.
Zhasni. Rozsviť. Rozsviť! Zhasni!
Vzdát či vyhrát? Odpověď ještě neznám.
Blikám – dokonalá s úsměvem, nahá v tísni.
.
Prolínám všechno, hraju na prostituci,
jsem levnou děvou, trochu jinak – a platím
sama sobě, hrajíc nevidoucí, neslyšící,
a když dojdou prachy – z vlastních úroků vrátím.
.
Divný život, divná báseň, pochopíš?
Vím, že ne. Divná žena, divně bliká.
Možná mě opravíš, ale prasknu spíš, (ty spíš).
Střídám na to všechny své části. (Děvka.)
.
Jen sama sebou pochopená,
a ty se divíš? Blikající levné děvě?
Jen sama sebou políbená,
umím cítit samu sebe v sobě.
.
Nesvítím, ani jsem nevyhasla,
jak rozbitá lampa – blikám. (Tak už běžte.)
V jednu osvětlenou chvíli bych štěstí našla,
a ve tmě? Nevidím vás, jste tu ještě?
Woow, tak to je hodně pěkný. Už dlouho jsem nečetla tak pěknou básničku. Vlastně ani nevím, co na to říct, je to prostě nádhera… docela mě to donutilo se zamyslet. Potlesk… 🙂
Toto je úplně moc boží! Musím se přidat k Lucienne, také to už je nějaký pátek, co bych četla něco tak báječného od někoho tak mladého jako jsi ty. 🙂
Vau, nádherná hlboká básnička 😀 Úplne sa ma dotkla. panečku, ty píšeš také zasahujúce básne, júúú 😀
Super… Strašně se mi líbí ten nápad s blikáním.. 😀 nesvítí, nevyhasla, ale bliká.. Skvělé!
Páni 🙂 Krásná básnička. Originální nápad 😀
Výtečné!