Název: Chceš-li s mužem býti… musíš s ním i výti…?

Autor: Alena Jakoubková

Počet stran: 248

Nakladatelství: Moba

Salome se v patnácti bláznivě zamilovala do staršího, přitažlivého muže jménem Adam a jakmile oslavila osmnácté narozeniny, oznámila rodičům, že se s Adamem vezmou a na jeho přání nepůjde na univerzitu, ačkoliv ji přijali na medicínu. Navzdory výčitkám svých rodičů si nakonec Adama vezme. Z počátku se zdá všechno fajn, ale brzy si Salome uvědomuje, že Adam možná není takový, jakého si jej představovala a že se dostala do nebezpečného manželství, ze kterého není úniku.

Salome je dívka z bohaté rodiny, která nikdy nemusela hnout ani prstem, dokonalý život měla na dlani a nyní, když ji Adam odtrhl od všeho, co měla, se musí postavit na vlastní nohy a vzdorovat nesčetně mnoha problémům. Z hloupé, naivní, zamilované holky, která sotva odmaturovala, se postupem času stává silná žena, která se může spolehnout jen na sebe, od které se všichni odvrátili, která musí žít v bolesti, s pocitem viny a sebelítostí. Ta proměna nenastala ihned, Jakoubková předložila rozmazlenou princezničku a najednou jste v polovině knihy a uvědomíte si, že ta už je dávno pryč a máme tu úplně novou osobnost.

Oproti knize Dopadlo to špatně… vzali se, kterou jsem četla od autorky naposledy, jsem byla vskutku zaražena. Zatímco tam se jednalo o humorné vyprávění ženy, které se kamarádky snaží dohodit ženicha, tady zašla autorka dál a vyjevila nám příběh týrané, utlačované ženy, která se musela vzchopit a přes problémy s manželem a vším okolo se jí podařilo dosáhnout úctyhodného.

Tuto autorku budu vždy chválit, ani nyní jsem vůbec nebyla zklamaná. Příběh byl napsán čtivě, byl hezky promyšlen a ačkoli se nějaké dějové linky vyhrnuly až moc rychle, především závěr, přesto se mi knížka líbila. Konec sám o sobě byl úsměvný a já nad ním zářila radostí.

Jde o knihu silnou, zabývající se temnějším a bolestivějším tématem, ale přesto takovou, která dokáže místy vykouzlit úsměv na tváři. S hlavní hrdinkou jsem soucítila víc, než-li ona sama soucítila se sebou, osud se k ní nezachoval hezky a i když mi místy lezla na nervy, nemohla jsem to nešťastné děvče nemít ráda.

Jsem z této knihy nadšená, nečekala jsem, že se mi bude tolik líbit. Alena Jakoubková sepsala úžasné dílo, které v mé hlavě probudilo mnoho dlouho spících myšlenek a jsem přesvědčena, že její tvorba, přinejmenším tato kniha, stojí za pozornost.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA.